pj-web

... Země Česká, domov můj Od malička jsem byla vychovávána vlasteneckým způsobem. Tatínek mne vždy vodil po památkách a vyprávěl vše o české historii. Naučil mne být hrdým ČECHEM. Seznámil mne s praotcem Čechem, Husity a Janem Žižkou, Járou Cimrmanem, Masarykem a v neposlední řadě mi řekl vše o 2. světové válce a našich výsadkářích a mém pradědovi, který byl za války ve Velké Británii a dělal majora a znal se s nimi, Benšem i Churchillem. Byla jsem tedy hrdá Češka a vlastenka. Dokud... (zdroj: http://infinitthoughts.tumblr.com/ ) Stalo se to, že jsem začala já a dokonce i taťka vidět Čechy jako osobnosti. Taťka dokonce i o něco dříve, jelikož já ještě v primě (tj. 6. třídě) byla zaslepená dětskými představami. Nechtělo se mi věřit, že češi by se dali charakterizovat slovy jako: opilci, srabi, burani... Hádala jsem se, že to nemůže být možné, že každý člověk je jiný a jak si vůbec může někdo dovolit toto tvrdit. Bohužel po letech jsem zjistila, že na tom bude něco pravdy. Češi bývali ...

Koneně jsem se odvážila a koupila si praskjíí lk na nehty. Není to přesně to, co jsem si představovala,ale ani to není nejhorší.

Jen jeden jednoduchý krok a život se ti změní... Jeden klik a otevřeš si dveře do nového světa. Do světa, který není až tak jednoduchý, jak se může zdát. Staneš se součástí něčho.... Dostaneš příležitost třeba změnit svět, nebo možná se změníš ty. Jeden jednoduchý krok .... a budeš si moct říkát Bloger . Víte, již jsem zde někde psala, že k tomu, aby jste si mohli říkat blogeři, nestačí jen mít blog. Chce to tvrdou dřinu a něco skutečně dělat. Každý, kdo si založí blog, prochází různými fázemi. 1. "Jéé mám nový blog, udělám tohle a tohle a budu tam psát tohle a tohle" 2. "Uff.. nějak to nestíhám." 3. "Hm. Zase nic novýho." -Teď nastává moment, kdy to většina lidí vzdává. A na blog zapomínají. Na začátku si totiž řekli jaká to bude paráda založit si blog a že budou mít velkou návštěvnost a spoustu lidí je bude obdivovat... A když se to nestane po pár týdnech/ měsících vede to ke 4. kroku, který se pro ně stává posledním "Končím" Ale jsou tu t...

But I won't stop... Včera byl velice zvláštní den. Přihodilo se mi něco, na co skutečně nejsem pyšná. Nastal u mě jakýsi zkrat, kdy jsem měla pocit, že už je toho moc a že já to přeci nemám z potřebí... Eh.. dobře, začneme o začátku. Od chvíle, kdy jsem otevřela svůj nejražší twitter (jediné místo spolu s blogem, kde se cítím svým pánem) a uviděla tam tweety mířené proti mě, které říkaly samé "milé" věci: " ssi trapná možná nevypadáš blbě ale v hlavě máš vymetýno jak vymetená trubka" "moc si myslíš trapko" " trpná namachrovaná píča a hraješ si tu jako na co" "tyvole založim si twitr narzim tu na tu namyšlenou píču @ little_blogger nákýho teplýho přítele Bíbra @ PetrHonza a teplouše @ Mathe3es koncim" " no fuj co to máš na nechtech" " tyvole tohle vypadá jak když si se hrabala v prdeli xD" " nevěděla sem že neuneseš pravdu" atd. Víte, v tu chvíli mi bylo dost mizerně. Jackeline mi potvrdí, že jsem mě...

...Raději nic! Konečně jarní prázdniny došly i do buranova, ve kterém bydlím a i do toho druhého, do kterého kam chodím do školy. Takže proto je zase hnusně, že e člověku nechce ani vylézat z postele. Já měla tolik plánů! Řekněme, že celý týden jsem měla tak nabytý! Ale naštěstí jsem už v sobotu stihla polovinu z toho odpískat-. No co? To počasí unavuje! Takže dnešek jsem strávila do 2 hodin v poteli. Ven jsem vylezla pouze pro Latté a čokoládový donut. Ale nechci tu psát o tom, jak užaně jsem si odpočinula. Chci tu složit poklonu jkednomu filmu a jené herečce, kterou srašlivě obdivuji a která se mimo jiné stala jedním z mých vzorů a inspirací! (Zdroj: http://5thavenue-5am.tumblr.com/ ) Ano, takže Snídaně u Tiffaniho a Audrey Hepburn! Sakra! Alespoň trochu se jí podobat! Alespoň trochu být jako Holly... A ani bych neopovrhoval takovým úžasným ousedem, jako měla. :D A zase se sebestředně přesunu ke mě! Jinak vám chci řít, že už se začne pracovat na účesech. Za tímto účelem se mi poedlo...

Máte tu focused on o trohu dří,ale po přečtení zjistíte, že není na co čekat. Jelikož jsem již dávno odepsala facebook, projížděla jsem dnes twitter, kde se dozvím vždy co se děje. Dnes mne zaujalo, že všechny tweety směřovaly předeším k jakému si Konymu. Začalo mne zajímat kdo to je, co znamená #Kony2012 a kdo jsou neviditelné děti? Po několika minutách mi začl běhat mráz po zádech. Tak se pohodlně posaďte a čtete, protože sice bych se divil, kdyby to neříkali za pár minut neříkali v televizních novinách,ale i tak cítím jakousi povinnost, že vás musím informovat, protože tohle si opravdu zaslouží minimálně skromné místečko na mém skromném blogu. Dovolte, abych vám představila muže, který je jedním z největším -bohužel- ještě žijícím nejhorším kriminálníkům této doby. Jeho jméno je Joseph Kony . A co že udělal? Vede "brutální kult unesených bojovníků" zvaný Lord's Resistance Army (LRA) On unáší děti z jejich domovů do rovníkoé Afriky, nutí je stát se vojáky a dívky sexuál...

V jednoduchosti je síla. -Motto tohoto nail artu A jelikož už tu byl první článek do "focused on..." nemohla jsem zvolit jiný motiv než moustache!

Je to "cool". Je to zábavné. Je to stylové. O čem že to mluvím? Moustache (někdy také mustache). Již 2 roky se to drží na žebříčku trendů po celém světě, takže není divu, že to došlo i k nám do Čech. Víte zajímalo mě, proč je ten knírek tak proslulý? Proč to všichni znají? Proč? Proč? Proč? Proč? PROČ? Hledala jsem odpovědi snad všude. Dokonce jsem porušila pravidlo lenosti, že když to není na první stránce googlu, tak to jednoduše neexistuje,ale... on to nikdo neví. Může to být tím, že se jakýsi 26-ti letý chlápek Della Valle rozhodl udělat reportáž s názvem 'the glorious moustache challenge', kde přesvědčil 30 lidí aby si měsíc pěstovali knírky a pak se jich ptal, jak jim to změnilo život jaké byly reakce okolí. (No jo nejspíš američan). Výsledky byly různé. Pokud vás to zajímá nejlepší bude zapnout google překladač nebo procvičit anglická slovíčka a podívat se na oficiální stránky projektu: http://gloriusmustache.com/ Ale přeci jen, celá tato akce byla až reakcí n...

Chceš mít originální tričko se svým vlastním textem? To není v dnešní době vůbe žádný problém. Spouta z vás to určitě zná,ale přeci jen, kdyby někdo nevěděl... ;) Co stojí za tím kouzelným výtvorem? (Ano teď to myslím v ironii, vlastně je to hrozný,ale jedná se o moje první dílo, takže buďte shovívaví) Jsou to ...překvapivě... fixy na oblečení. Já n ně náhodou narazil v místním obchodě za 52kč ;) Takže ti stačí právě tyto fixy, nějké tričko nebo na co chceš kreslit a pak nějká šablona, jestli ji budeš potřebovat, nebo budeš malovat podle ruky je to na tobě, no a nějaký kartón (Já zrovna dojedla musli, tak jsem si dovolil použít krabici z musli), který si dáš, aby se ti text "nepropyl" na druhou stranu. Je to jednoduhé. Vážně na tom není nic složitého. Fotky?

...You not! Lidé jsou různí, každý se chová jink, má jiné názory, vyznává jiné náboženství, styl a také každý vypadá úplně jinak! Právě to je na lidech to krásné! Každý jsme jiný, každý jsme limitovaná edice. Teď je velkým trendem, že ti každý řekne "Buď sám sebou!" a víte jak to dopdne? Jakmila se tak konečn stane a ty začneš být tková, jká chceš a začneš se lišit, lidé tě začnou soudit. A už se to s tebou veze. Ty jsi ta špatná, se kterou my se bavit nebudeme. Ale já tady chci mluvit o tom, že ne každý má to štěstí, že vypadá ... jak to nazvat a nepoužít to slovo jde to vůbec? čeština, takový pěkný jazyk se spostou slov a slovíček a nenašlo by se tu to slovo asi už to mám! ... zkrátka, jsou tu i lidém, kteří nevypadjí ani trochu podle společenskýh ideálů krásy. Tím zrovna nemyslím lidi, kteří si to pouze myslí, přitom mjí pouze několik chybiček, které nejsou ani vidět. Nemyslím tím lidi, kteří jsou trochu přitěle, nebo mají velký nos.. pusu... Myslím ty, kteří vypdají ja...