They try to bring me down

But I won't stop...

Včera byl velice zvláštní den. Přihodilo se mi něco, na co skutečně nejsem pyšná. Nastal u mě jakýsi zkrat, kdy jsem měla pocit, že už je toho moc a že já to přeci nemám z potřebí...

Eh.. dobře, začneme o začátku.

Od chvíle, kdy jsem otevřela svůj nejražší twitter (jediné místo spolu s blogem, kde se cítím svým pánem) a uviděla tam tweety mířené proti mě, které říkaly samé "milé" věci:

"ssi trapná možná nevypadáš blbě ale v hlavě máš vymetýno jak vymetená trubka"

"moc si myslíš trapko"

" trpná namachrovaná píča a hraješ si tu jako na co"

"tyvole založim si twitr narzim tu na tu namyšlenou píču@little_blogger nákýho teplýho přítele Bíbra @PetrHonza a teplouše @Mathe3es koncim"

"no fuj co to máš na nechtech"

"tyvole tohle vypadá jak když si se hrabala v prdeli xD"

"nevěděla sem že neuneseš pravdu"

atd. Víte, v tu chvíli mi bylo dost mizerně. Jackeline mi potvrdí, že jsem měla chuť se vším zkončit. Teď mi mé chování přijde hloupé, ale jak říkám, měla jsem zkrat. Jackeline jsem psala věci, že blog nechám,ale psát už nebudu, že se nbudu ztrapňovat a že se snažím,ale nemám na to, že lidé mě budou mít za tu trpnou, namyšlenou...

Ano, PJ,ta která měla tolik plánů, pořád psala, jak má co říci světu, chtěla zkončit.

Kvůli jedné jediné osobě, která měla evidentně sama se sebou jeden velký problém.

Víte, aby jste si nemyslely, že jsem slaboch. Jasně. Psalo mi do komentářů spoustu anonymů, kteří nadávali a i dvě slovenky, které mě nejspíš také neměly moc rády. To mi ale nějak nepřišlo, umála jsem se a šla dál.

Nevím, proč mě tohle tak zabolelo.

Možná, protože to ta holka napsala na MŮJ milovaný twitter. Možná, že jsem si myslela, že když dlouhou dobu nic takového nebylo, že můj noý styl psaní článků a vůbec vedení blogu lidem vyhovuje a že jsem to změnila k lepšímu.

Možná jsem doufala, že všichni pochopily, to o co se snažím. Že ví, že mi nejde o to se mevomoí proslavit jako blogerka, že mi jde o to předat vám určitý vzkaz, ponaučení a pobavení zároveň. Chci vám pomoct. Chci vás informovat. Chci aby jste ve mě všichni mí návštěvníci měli jakousi kamarádku- se vším všudy.

Asi jsem se spletla. Nebo ne.

Ale nový den přinesl i jiný úhel pohledu. Napsal mi totiž můj kamarád. A sundal mi konečně únvné brýle sebelítosti a pochobností a nasadil opět mé oblíbené bílé. Přes které se koukám nejraději, protože jako bílá barva je známkou čistoty, i svět mi pak přijde jasnější. A díky nim vidím pouze čitou, pozitivní energii.

Stejný kamarád mi řekl: "Vzpomeň si, co se říká o Bieberovi. Že je gay, že je to holčička. Lidé na něj nadávají každým krokem. Hejtují ve dne v noci a on? Přestal kvůli tomu? Ne. A vyhrál jako jediný 2 MTV ceny v jednom dni. Napsal Bestseller, natočil film o sobě samém, má víc než 18 miliónů fanoušků, kteří by dali cokoli, jenom aby ho viděli. A každý 3. kluk by chtěl být -ačkoli si to polovin z nich nikdy nepřipustí- jako on.

Takže ne. Milí drazí, namyšlená PJ bude stále na scéně.

Máš mě ráda? Dobře.

Nesnášíš mě? Ještě lepší.

Myslíš si, že jsem oškivá? Nekoukej se na mě.

Myslíš si, že jsem hloupá? Nečti moje články.

Neznáš mě? Nesuď mě.

Myslíš si, že mě znáš? Nemáš ani ponětí

Znáte to. Hatters gonna Hate. Bloggers gonna Blog. Alligators gonna Alligate...

Můj život. Moje volba. Moje chyby. Ne tvůj byznys. Takže jestli mě nemáš ráda- nenávidíš. Sedni si na židli do místnosti mezi další lidi na které se můžu s prominutím vy...kašlat!

Alright stop!

"Haters need to stop it, just listen...."

---

PS: HEJTUJ! ;)