Takový ten normální den...

Neznám po ránu lepší pocit než uslyšet v 6 hodin ráno zvonit budík a uvědomit si, že ho můžu klidně vypnout a spát dál. A také je úžasné hned ráno vyběhnout a jít na snídani do nějaké kavárničky a dát si latté s dortíkem za pokecu s kamarádkou.

Také jsem se konečně odhodlala, sebrala poslední zbytky sil a naložila psa do vany. Quintík si liboval ve své vodní lázni a já.. já měla dobrý pocit zadostiučinění.

Také oběd jsme strávili s Jackeline spolu a to při přípravě salátu. Udělat zeleninvý salát by nebylo nic těžkého, když víte, co do něj dáte a akou zálivku připravíte, ale u nás byl bojový úkol uvařit vajíčka. Ani jedna z nás si nevěděla rady. Nemohli jsme se shodnout na času jejich přípravy. Takže nakonec jsme si to museli potupně vyhledat na googlu. A když jsme to zjistili a hrdě dávali vajíčka do bublajícího hrnce po chvíli jsme zjistili, že jsme se zapomněli podívat na to, kdy jsme je tam dávali. Nakonec naše malé dobrodružství s (ne)uvařenými vajíčky dopadlo dobře.

Pokud tedy ještě dneska nespadne k nám na balkón letadlo s třeba Zacem Efronem nebo Edem Westwickem bude to obyčejný den, jako každý jiný. Aby jste věřili, že i já mám normální život. Aby ste věděli, že většina mých dnů je taková... Záleží jen, jak se na svět díváme.

snídaně s Jackeline a pondělní naplánovaní celého týdne

Quintíkovo koupání+ zkuška přechodu na punk look