Když něco začíná..

..něco musí zkončit.

Konečně. Je tu pátek a s ním i konec školního roku a začátek prázdnin. Prázdnin na, které jsem se těšila už od poloviny září. Ale teď se u mě pocity střídají jak na běžícím pásu. Ranní strach z celého dne vystířdal při převzetí vysvědčení nával adrenalinu. Dále pak při takovém tom posezení s už bývalými spolužáky se zase dostavil pocit, že jsem mezi svýma. Při popíjení míchaných nápojů nás všechny naplnil příval vzpomínek.

Čtyři roky strávené na gymplu se zdáli být věčné, ale nemohli jsme se zbavit ani pocitu, že to všechno uteklo moc rychle. Obzvláště pak ten poslední rok. Tento školní rok byl snad nejkratším, nejhorším a zároveň nejlepším. V první polovině to bylo příšerné a ta také rozhodla o tom, že přestoupím. Dokončím tento rok a půjdu si dál svojí cestou. Na "lepší" školu. Za "lepšíma" lidma. Ale s prvními paprsky jarního sluníčka začaly rozmrzat i vztahy, které jsme měli mezi sebou. Ačkoli jsem své rozhodnutí nezměnila a rozhodně toho nelituju. Dnes jsem opouštěla několik lidí a i celou tu strašně nenáviděnou školu se slzami v očích.

Proto po příchodu domů jsem nevěděla, co dělat. Smát se, nebo brečet? Radovat se, nebo litovat? Kam jít? Co dělat? Co poslouchat?

Nakonec po vzoru správných puberťček jsem si zabrečela a zasmála se.

Stav ve kterém jsem momentálně je už trošičku vyrovnaný. Porozumění jsem totiž našla opět v hudbě. Konkrétně teď mé pocity a myšlenky vystihuje písnička Astronaut od Simple plan.

Mám strach. Bojím se toho co bude. Připadám si jako někdo, kdo neví kde má domov. Už nepatřím ani na gympl a ještě nepatřím ani na novou školu. To nám ty prázdniny pěkně začínají.

Taťka mi řekl, to nejhorší, co jen mohl říct a to: "Zklamala jsi mne.", když zjistil mé známky. Mamka se mě snaží rozveselit, ostatní příbuzní také. Moje čtyřletá sestřenka mne vyhodila ze zahradní houpačky a do očí mi řekla, že mám křivý nohy. (Vážně? To jako fakt?) No a před roční sestřenkou se držím v přiměřeném odstupu. (To dítě je tááák upatlaný.)

Sláva nazdar depresivním náladám a článkům!