RE: Nervní bioslečna vs. usměvavý pučmeloud

Není to tak dávno, co jsem na internetu narazila na článek, kde jeho autorka psala něco ve smyslu tom, že než být nervní bioslečna je lepší být "usměvavý pučmeloud". Bylo to napsané nádherně, ale přeci jen chtě nechtě moje nové já oponovalo.

Neříkám, že není pravda to, co autorka článku popisovala. Je skutečně jednodušší mít v lednici samý sádlo a pokud nevážíte metrák žít si tak do aleluja. Každý z nás je ale jiný a já vám tímto článkem chci ukázat, jak jsem na tom já ( respektivě mé nové já).

Já sama bývala typický příklad nezdravě se stravujícího člověka. Ne, že bych překypovala láskou k salámům a podobným "mastným" jídlům,ale pro mě bylo nebezpečí toto: čokoláda, cocacola a bramburky. A věřte mi tato kombinace je mnohdy vražedná a je to snad to nejhorší, co může být.

Zlom u mne nastal, když jsem zjistila, že se moje stravování začíná výrazně projevovat na mém vzhledu. Nedostatek vitamínů způsobil že moje vlasy začaly slábnout a když jsem projela rukou ve vlasech hned jich na ni pár zůstalo. Další problém způsobil cukr a sůl obsažený v cocacole, bramburkách a čokoládě a tím problémem bylo zhoršení pleti. Pak jsem se začala všímat více vitamínů a omezovat právě tyto potraviny. V lednici mi začalo přibývat více mrkve, rajčat, salátů, jablek, pomerančů, vody a džusů. Knedlíky plněné masem z mrazáku byly nahrazeny lososem a ve skříni přibylo Müsli, cornflakes a spoustu dalších potravin.

Ano, prvních pár dní to vydrží spoustu lidí. Někteří zvládnou i týden,ale vždycky končí opět s pusou od čokoládové polevy. Ale když to děláte pro něco. Když vás jakási představa lepšího, hezčího, zdravějšího já žene vpřed, tělo si zvykne. Organismus se naučí mít rád to, co jíte. A někdy si můžete i dopřát to potěšení ve formě jedné skleničky cocacoly nebo sušenky či dokonce i na nějaké oslavě si můžete dát i pár bramburek. Nejsem zastáncem drastických diet, a proto chápu, jsme jenom lidi. Ale nesmíte u toho zůstat. Musíte to brát i jako trénink vůle. A pokud vydržíte se "zdravou stravou" zjitíte, že vám je líp. Bolesti břicha? A z čeho? (Platí zde výjimka, když si dáte na noc oříšky,ale to snad všichni víme.) Mě přestaly padat vlasy, pleť se zlepšila a já ze sebe mám dobrý pocit. Stojí to za to! Ne, že ne. A dokonce teď když si dám brambůrky, tak nesním celý talíř na posezení. Už mi to prostě nechutná. Prvních pár soust si užiju a pak to pro mne ztrácí na chuti a začíná se mi to protivit. Po čokoládě je to to samé. Ano, dám si jednu tyčinku,ale pak mám pocit zalepené pusy a jsem přeslazená. Pak nastává čas na sklenici vody a na ovoce.

Nemusíte počítat kalorie a další zbytečnosti. Prostě jezte tak, jak vám to vyhovuje, po čem se cítíte skvěle a hlavně aby vaše strava byla vyvážená.

Nevěřte tomu, že to nejde, když to nezkusíte. Všechno jde, když se chce. Potřebujete k tomu 2 věci: motivaci a trošku silnější vůli.