Keep Calm

because

NEXT MONTH

IS SUMMER!

Že vás prý baví deníčkovské články. Tak proč ne. Mě taky... No co. Zapomeňte na to, co jsem kdy psala. I tohle je úděl blogerů.

Léto, léto, léto. Nevím jak vás ale mne již s prvními teplotami nad 20°C padla taková letní nálada, že to se mnou bylo i k nevydržení. Ovšem pokud si vzpomínáte na ty úplně první dny sluníčka, kdy se všichni opékali na sluníčko, tak to PJ byla doma, ležela v posteli naštvaná na celý svět, protože měla rýmičku... A s tím, že rýmička nic není si jděte pokecat s mým doktorem, protože mě to málem stálo zdravý rozum a nos!

Ale to je pryč a ačkoli se to počasí opět zkazilo já překypuji štěstím, chutí vyměnit celý svůj šatník a pouštět se do všeho po hlavě. Objevila jsem novou lásku! Brýle a prstýnky. Paradoxem ale je, že mi tato láska kazí předsevzetí o tom, že začnu už konečně šetřit. Ale co. Myslím, že to jsem porušila již dávno, kdy jsem začala s Jackeline chodit každý druhý den na letté a dortík. (Ani nevíte jak je úžasné vše probrat když vám mozek zaplavuje kofein.) A nesmím zapomenout, že skoro každý pátek jsme s Jackeline také v kině jelikož listina 100 filmů, které chceme za rok vidět se nenaplní jen tak. Ovšem ona ta moje pohodlnost a všechny ty lásky jsou na peněženku nevydělávajícího člověka trochu moc, takže jsem závislá na jednom členu naší rodiny, který vždy najde trochu soucitu. Ale není mi to zrovna nejmilejší. Přemýšlela jsem o brigádě, že bych šla dělat do nějaké kavárničky,ale tento nápad jsem brzy zavrhla hned ze dvou důvodů. Prvním je, že bych to tam všechno "sežrala" a druhý je naprosto jasný. Kdo by se chtěl dobrovolně připravovat o prázdniny?

Mimochodem já a škola už jsme se spolu opět naučily vycházet. Nebo se alespoň vzájemně tolerovat. Ačkoli to je celkem pozdě. Brzy totiž našemu gymplu řeknu adiós a půjdu na česko-angilickou střední školu zaměřenou na marketing, média a mezinárodní obchod! Řeknu sbohem státním školám se stálým "na to naše škola nemá peníze..." Včera mi automat sežral 20kč a ani mi nedal pití! Zloději. A to nemluvím o tom, že jsme se snad jako jedná škola včera a minulé pondělí učili. Zatím co všude bylo ředitelské volno. A naše milá paní řediteka řekla: "Měli by jste být rádi, že se můžete učit!" A dále se s námi nemazlila....
Pff... ačkoli vím, že se nezbavím lidí, které nemám ráda stejně se těším až neuvidím tváře některých děvčat... Víte, kdyby mohly děvky létat, naše škola by byla letiště, protože co tam chodí. Ale ne. Berte všechno s nadsázkou, jelikož čtete článek subjektivně zabarvený názorem autorky, která byla několika lidmi sama prohlášená za největší mrchu a děvku.

Začíná být nebezpečné, co všechno sem píšu. To se mnou dělá ten černý čaj- na probuzení- pche! Řekněme si teď prozatím ahoj. A budu stráášlivě ráda když zase někdy zaskočíte... na kus řeči.... na zjištění, že na tom nejste nejhůř... na zasmání nad autorkou... prostě ať už sem chodíte z jakýkoli důvodu přijďte zas. :)

---

A ještě přidám můj školní outfit do deštivého počasí:

Další outfity naleznete zde