In love with bow ring

prosince 29, 2011

Ano, ano, ano. Už jsem se zmínila, že miluju doplňky,ale teď momentálně prožívám kráný vztah se svým prsrtýnkem. Včera jsem navštívila svůj oblíbený obchod Claires a ačkoli jsem byla naprosto znechucená tím, co jsem viděla (Lidi se dočisa zláznili, před vánoci šíleli a po vánocích zase běhají za slevama.), a ačkoli mne přešla i chuť cokoli nakupovat, stejně jsem nakopila. Poslední dobou u mne bodují prstýnky- čím větší, tím lepší. Ale přeci zde nebudu básnit pouze o prstýnku. To bych už na tom byla vážně špatně.

"Ťuk ťuk můžu dál? To jsem já deníčkovský článek..."

Hahá! Já si hrozně protiřečím,ale to nevadí. Jak jednou řekla Dotty Anne "I takové články jsou občas potřeba, aspoň nehrozí, že si člověk bude povídat sám ze sebou."

Vlatně na tom,ale nejsem zrovna nejlíp. Lidi, právě teď tu máme to nejromantičtější období v roce a já i tak přeji mít někoho u sebe. Přežila jsem vánoční trhy, kdy jsem se toulala sama po Praze, zvládla jsem i první sníh, kdy jsem se procházela sama se psem, velký problém mi způsobilo jmelí, které mě rozčílilo takovým způsobem, že jsem ho schodila z lustru (Chápete? Ono i tam tak v klidu viselo a chtělo mě naštvat!),ale sakra já chci aspoň tu novoroční pusu! Ale jak to tak vypadá, mírně to nestíhám, takže jediný koho políbím bude obrázek třeba takového Louise Tomlinsona na obrazovce notebooku.

Abych zahnala černé myšlenky navlékla jsem na sebe svoji další lásku- volné, obří triko (za poslední měsíc mi jich v šatníku přibyla hromada), popadla psa a vydala jsem se s Jackeline na dortík a Latté.

Víte, ona taková chvíle s přáteli nad horkým Latté se skořicí dělá divy. Pro mne zatím jediný lék!